Trvalý pobyt není bydliště. Má se SVJ zajímat o trvalý pobyt osob v bytovém domě?

V inzerátech k pronájmu se často setkáte s podmínkou (ne)možnosti nahlášení trvalého bydliště v příslušném bytě. Některé bytové domy mají bytové jednotky s nahlášeným trvalým pobytem osob, které v nich dávno nebydlí. A mnohá SVJ trápí spory sousedů, které se týkají rozpočítání nákladů za společné služby podle počtu osob v bytě.

Má se společenství vlastníků jednotek (SVJ) zajímat o trvalý pobyt osob? Když je někdo přihlášen k trvalému pobytu v bytovém domě, měl by také platit za služby? Je možné zrušit trvalý pobyt osobě, která už v bytě nežije?

Trvalý pobyt ≠ bydliště ≠ užívání bytu

Pro každé SVJ je důležité znát majitele bytu a osoby, které v něm bydlí. Majitel bytu se koupí stává členem SVJ a má povinnost informovat SVJ o počtu osob, které byt užívají. SVJ vede evidenci majitelů i uživatelů bytu a její součástí je také bydliště, to ale nemusí odpovídat trvalému pobytu. Zda má nebo nemá jak majitel, tak ostatní osoby užívající bytovou jednotku, v tomto místě hlášen trvalý pobyt, není pro činnost SVJ vůbec rozhodující.

Platná právní úprava pracuje s celkem třemi režimy:

• trvalý pobyt,
• bydliště,
• užívání bytu.

Pojem trvalé bydliště zákony vůbec neznají. Trvalý pobyt slouží, zjednodušeně řečeno, pro identifikaci každé fyzické osoby a pro komunikaci s orgány veřejné správy. Upravuje ho zákon o evidenci obyvatel. Každý člověk může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v nemovitosti, která má přidělené číslo (popisné, orientační nebo alespoň evidenční) a je určena buď k bydlení, ubytování nebo rekreaci. Fakticky ale mohou lidé bydlet kdekoliv. Trvalý pobyt představuje jen formální údaj. Bydliště je místo, kde opravdu žijete. Bydliště upravuje občanský zákoník jako místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam trvale. V praxi i zákonech se můžete setkat také s pojmem „užívání bytu“, ten může mít odlišný význam jak od bydliště, tak od trvalého pobytu. Uživatelem bytu může být osoba, která v daném bytě pobývá jen po přechodnou dobu, a to i opakovaně. Nicméně ve většině případů bude „užívání bytu“ totožné s bydlištěm.

Trvalý pobyt a rozúčtování služeb

Způsob rozúčtování služeb je v kompetenci SVJ. Pokud ve vašem SVJ chcete vybrané služby rozúčtovat podle počtu osob, s největší pravděpodobností se nebudete řídit trvalým pobytem, ale bude vás zajímat počet osob, které byt skutečně užívají.

V případě, že žádná pravidla rozúčtování služeb nestanovíte, řídí se rozúčtování zákonem (zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). V něm je uvedeno, jaké služby a jakým způsobem budou v bytovém domě rozúčtovány.

„Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí SVJ, rozúčtují se náklady na služby takto:

A) Dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných nebo podle směrných čísel roční potřeby vody,

B) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,

C) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,

D) provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané SVJ, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.“

Rozhodnými osobami podle zákona jsou:

• nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,
• vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
• osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Je tedy zřejmé, že ani rozúčtování služeb podle tohoto zákona se neřídí počtem osob s trvalým pobytem v bytové jednotce.

Úskalí rozúčtování služeb podle počtu osob

Pokud máte ve vašem SVJ jakékoliv služby rozúčtovány dle počtu osob nebo se řídíte zákonem, můžete se u tohoto způsobu rozúčtování dostat do nepříjemných situací. Zákon sice definuje rozhodné osoby, ale zkuste si představit v případě sporů vzájemné dokazování a dohadování o tom, kolik osob lze doopravdy považovat podle definice v zákoně za „rozhodné osoby“. Jak chcete ověřit, která osoba v bytě pobývala v souhrnu více než 2 měsíce? Při větším počtu bytových jednotek je takové dokazování prakticky nemožné. Je-li to možné, zvolte rozúčtování dle přesně definovaných kritérií a pravidlu dle počtu rozhodných osob se vyhněte úplně.

Prázdný byt v bytovém domě

Potkat se můžete také se stížnostmi rozhořčených majitelů bytů, kteří v bytové jednotce nebydlí, ani byt nepronajímají. Některým majitelům prázdných bytů se nelíbí příspěvky na vybrané společné služby. Vyjdeme-li z platné právní úpravy, pak z již zmíněných zákonů vyplývá, že rozúčtování vybraných společných služeb může za prvé upravit SVJ, a to včetně stanovení pravidel, které počítají s příspěvkem i za neobydlené byty. Také zákon počítá vždy nejméně s 1 osobou pro rozúčtování služeb, jak uvádíme v citaci výše. Touto 1 osobou je vlastník, který nepřenechal jednotku nikomu k užívání.

Trvalý pobyt a souhlas pronajímatele

Na závěr uvedeme na pravou míru mylnou domněnku, na kterou můžete narazit v mnoha inzerátech. Pokud členové SVJ své byty pronajímají, nemohou nájemci zabránit nahlášení trvalého pobytu v bytové jednotce. Ani když zakotví tento zákaz v nájemní smlouvě. Nájemce s platnou nájemní smlouvou nepotřebuje od vlastníka povolení ke zřízení trvalého pobytu. Úřad zaeviduje nově hlášený trvalý pobyt i bez souhlasu pronajímatele, nájemci stačí doložit platnou nájemní smlouvu. Pronajímatel má sice možnost trvalý pobyt zrušit, ale jen ze zákonem stanovených důvodů, které musí prokázat:

• zápis trvalého pobytu na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, nebo
• byl objekt s nahlášeným trvalým pobytem odstraněn nebo zanikl nebo už není způsobilý k účelu bydlení, nebo
• zaniklo užívací právo k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

Zpět na aktuality