Může SVJ omezit nebo zakázat chov zvířat v bytě?

Asi bychom nenašli bytový dům, ve kterém jeho obyvatelé nemají v domácnosti žádného zvířecího přítele. Jenže domácí mazlíčci nejsou jen zdrojem radosti pro své majitele, ale často i zdrojem starostí a obtíží pro ostatní obyvatele domu. Jak je to tedy s pravidly pro jejich pořízení a chov? Může správce domu nějakým způsobem majiteli zakázat nebo omezit chov domácího mazlíčka? 

Zvíře v bytovém domě s SVJ 

Novela občanského zákoníku přinesla všem chovatelům právo na pořízení a chov domácího mazlíčka v bytě. 

Občanský zákoník v § 2258 doslova uvádí, že “nájemce je oprávněn chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.”  

Chov zvířete nebo i více zvířat v bytě tak nelze jejich majiteli zakázat, protože zákon to výslovně povoluje.  

Omezení nebo zákaz chovu domácích zvířat v domě s SVJ 

Pronajímatel, ať už jde o soukromou nebo právnickou osobu, tedy i družstvo, nemůže ve smlouvě ani jiném dokumentu (stanovy bytového družstva, domovní řád ap.) chov domácího zvířete omezit nebo zakázat. A stejně tak nemůže zakázat nebo omezit pořízení domácího mazlíčka správce domu, tedy SVJ.  Přesto se lze se s takovou omezující úpravou v mnoha stanovách SVJ a družstev potkat, například obsahují povinnost získat pro chov zvířete souhlas většiny členů. 

U družstevního a vlastnického bydlení je v takových případech ustanovení ve stanovách v rozporu s platnou právní úpravou a tyto povinnosti nelze po majitelích domácích mazlíčků nijak vymáhat. Pokud se majitel s takovým ustanovením ve stanovách setká, pak pro něj není závazné a v souladu s občanským zákoníkem v bytě svého mazlíčka mít může. I když družstvo nebo SVJ jednají proti právu, žádné sankce jim nehrozí. Jediným účinkem je neplatnost takového ustanovení nebo ujednání.   

Obtíže nepřiměřené poměrům v domě 

Spolu s právem na pořízení a chov domácích mazlíčků občanský zákoník rovnou stanovil, že takové soužití nesmí dalším obyvatelům nebo pronajímateli způsobovat obtíže nepřiměřené poměrům. To si samozřejmě může každý majitel vyložit po svém a případné spory je nutné posuzovat individuálně případ od případu. Zdrojem takových obtíží může být zejména: 

• Živočišný druh, jeho vlastnosti a potřeby
  Pořídit si do dvanáctého patra panelového domu chov domácích slepic asi nebude zrovna přiměřené poměrům v domě. Naproti tomu vychovaný a čistotný pes, na kterého má majitel čas, je v pořádku. 
• Hluk
  Problémy s hlukem patří k nejčastějším stížnostem mezi obyvateli bytů. Ať už je jejich původcem lidská činnost nebo domácí mazlíček. 

• Zápach
  Každé zvíře má své potřeby a je na majiteli, aby dobře zvážil péči o svého domácího mazlíčka a zda ji dokáže skloubit s prací a ostatními povinnostmi a zájmy. 
• Pocit bezpečí
  Volně pobíhající pes nebo i kočka ve společných prostorech domu rovněž může představovat riziko pro další obyvatele domu. Ale nejen tito velcí mazlíčci, takový “uprchlík” z terária v podobě exotického pavouka nebo hada také není nic příjemného. I zde platí, že způsob péče majitele o domácího mazlíčka a jeho výchova hraje významnou roli pro poklidné soužití všech obyvatel domu. 

Příspěvek na zvýšené náklady na údržbu společných prostor 

Občanský zákoník myslí i na případné zvýšené náklady na údržbu společných prostor v domě. Pokud je chov zvířete vyžaduje, má jeho majitel povinnost je uhradit. Pro SVJ i družstva je nejjednodušší a zcela transparentní cestou zahrnout takovou povinnost do stanov. Například formou poplatku. Je ale dobré si pohlídat, aby příslušné ustanovení ve stanovách bylo pro všechny stejné, přiměřené a nikoho nediskriminovalo.   

Zpět na aktuality